Chestertonovo oplocení je jednoduché pravidlo, které říká, že by jsi neměl přemisťovat oplocení, měnit pravidla a nebo měnit tradice, pokud nerozumíš tomu proč existují. Čínská Four Pests Campaign, která se konala v průběhu Great Leap Forward ukazuje tragické následky manipulace s věcmi, kterým plně nerozumíme.

THE FULL STORY

Řekneme, že mluvíme o nějakém náhodném oplocení umístěném na nějakém náhodném místě, na kterém ti toto oplocení blokuje průchod. Co uděláš? Rozebereš ho a budeš pokračovat? Nebo se prvně zamyslíš nad tím, proč tam ten plot vůbec je?

CHESTERTON’S PRINCIPLE

Chestertonovo oplocení je jednoduché pravidlo, které říká, že by jsi neměl přemisťovat oplocení, měnit pravidla a nebo měnit tradice, pokud nerozumíš tomu proč existují.

Tohle pravidlo předpokládá, že oplocení mají účel, že jejich vztyčení je důsledně plánováno, a že jejich stavba vyžaduje čas a stojí peníze. Ten, kdo tento hypotetický plot postavil k tomu měl důvod, co se tedy stane, když tento plot demontujeme?

CHESTERTON FENCE IN BUSINESS

Entrepreneur Steve Blank rád poukazuje na moment, kdy startupy dosadí do pozice svého prvního CFO, nový zaměstnanci s podobnou autoritou se chtějí ukázat jako proaktivní a zredukovat náklady. Někteří zajdou tak daleko, že vykalkulují náklady svačiny, která se zaměstnancům vydává zdarma a uvedou v platnost malý poplatek.

Je samozřejmé, že jsou lidé za tuto službu schopni platit, nicméně se jim tato změna v kultuře společnosti moc nezamlouvá – a mnoho z nich možná z toho důvodu společnost opustí. Výsledkem je malý výdělek z kapes vlastních zaměstnanců, a co víc, zvýšené náklady na najímání nových inženýrů. A to je efekt, který měl tento reformátor, protože plně neporozuměl účelu té interní regule, kterou změnil.

TRAGICKÝ PŘÍKLAD Z ČÍNY

Více nešťastný příklad nevhodné reformy byl tak zvaný Čínský Great Leap Forward, který trval mezi lety 1958 a 1962. Jedna obsažených iniciativ byla nazvána Four Pests Campaing a měla přispět k eliminaci komárů, mušek, krys; a dokonce vlaštovek o kterých se myslelo, že snižovaly úrodu obilí.

A tak miliony lidí burácely s hrnci a pánvemi snažíc se udržet vlaštovky ve vzduchu za jediným účelem, kterým bylo vlaštovky unavit a způsobit jim smrt z vyčerpání. Někteří jednoduše vlaštovky stříleli, další ničili hnízda a vlaštovčí vajíčka. Four Pests Campaign zafungovala velmi dobře a dotlačila čínské vlaštovky téměř k vyhynutí. A jaké byly důsledky?

Bez vlaštovek jako přirozeného predátora se začalo velmi dařit sarančatům, jejichž populace exponenciálně narostla a zaplavila celou zemi doprovázejíc problémy způsobené jinými reformami. Důsledkem byl hladomor (Great Chinese Famine), jedna z největších katastrof způsobených člověkem za celou naší historii se statistikou v řádech milionu mrtvých.

CONCLUSION

Bylo by dobré, kdyby se ti, kteří chtějí pozměnit tradice, nebo přepisovat normy naučili recitovat tento krátký řádek napsaný filozofem C. K. Chestertonem z roku 1929: „Co se týče reformování věcí, jako kontrastu k jejich deformování, existuje jednoduché pravidlo.“

Pojďme si představit, že postavíme oplocení, nebo bránu přes cestu. Modernější reformista si zajde až k tomu a podívá se na to zblízka a poté řekne: „Nevidím účel tohohle stavení, pojďme to odstranit.“ Na což inteligentnější reformista odpoví: „Pokud nevidíš účel tohohle stavení, pak tě jistě nenechám toto stavení odstranit, běž se projít a přemýšlej; až se vrátíš a řekneš mi, že rozumíš účelu tohoto stavení, pak tě to stavení možná odstranit nechám.“

WHAT DO YOU THINK?

Co si o tom myslíš? Je Chestertonovo obrana konzervatismu vhodné pravidlo? A nebo chceš, aby lidé odstraňovali staré konstrukce dokonce i přesto, že plně nerozumí proč existují?

Autor originálního textu: Jonas Koblin

Notes:

Great Leap Forward byl pěti letý hospodářský plán daný v platnost Mao Zedongem a čínskou komunistickou stranou fungující mezi roky 1958 a 1961. Cílem bylo modernizovat sektor čínské agrikultury používající komunistické hospodářské ideologie. 

Four Pests Campaign byla součástí Great Leap Forward. Účelem bylo eliminovat škodlivé druhy většinou hlodavců nebo hmyzu. V roce 1958 na seznamu těchto škůdců byli krysy, mouchy, komáři a vlaštovky.

Source: