Piagetova teorie kognitivního vývoje tvrdí, že musíme pokořit 4 fáze kognitivního vývoje: Sensoricko-pohybovou fázi, před-operační, konkrétní operační a formální operační fázi. Jen tehdy, když se dostaneme skrze všechny tyto fáze, věk se muže různit, jsme schopni dosáhnout úplné lidské inteligence.
Piaget byl jeden z prvních, který popsal rozdíl v pojetí světa mezi dětmi a dospělými. Řekl, že neexistuje nic jako dospělé miminko, protože zkrátka nemá dostatek životních zkušeností. Dětské pojetí světa a způsob, kterým zpracovávají vstup z okolí je zásadně odlišný od způsobu, kterým je tento vstup zpracován dospělými a také se liší napříč věkovými kategoriemi.
The Full Story
Piagetova teorie tvrdí, že musíme pokořit 4 stupně kognitivního vývoje. Pouze pokud se dostaneme skrze všechny tyto fáze, každý svým vlastním tempem, teprve poté dosáhneme plné lidské inteligence.
Sensoricko-pohybovou fáze (Věk 0 – 2)
V sensoricko-pohybové fázi si rozvineme skrze zkušenost a pohyb našich pět smyslů: Naše mozky chtějí vidět, slyšet, cítit, rozpoznat chutě a dotýkat se tak moc, jak to jen jde. Za prvé, začneme s jednoduchými reflexy a brzy poté si rozvineme naše první návyky. Od staří zhruba 4 měsíců si začneme uvědomovat existenci věcí kolem nás, a poté se časem naučíme dělat věci záměrně. Zásadní pokrok ve vývoji pracovní paměti, v Piagetově terminologii, je uvědomění si permanentní existence objektů (object permanence). Před tím nám naše matka mohla ukázat medvídka a poté ho schovat a my si mysleli, že je pryč. Poté co porozumíme permanentní existenci objektů, uvědomíme si, že věci existují i přesto, že je nemůžeme vidět.
Začneme být zvědavý! Chceme si přivonět ke květinám, ochutnat jídlo, naslouchat zvukům a mluvit s cizími. Zkoumáme svět. Hýbeme se, učíme se sedět, plazit se, stát, chodit, a dokonce běhat. Tato zvýšená pohybovost jako důsledek vede ke zvýšení kognitivního vývoje. Prozatím zůstáváme egocentrický v tom významu, že můžeme vnímat okolí jen z našeho úhlu pohledu.
Před-operační fáze (Věk 2 – 7)
Naše myšlení je zejména kategorizováno skrze Symbolické Funkce a Intuitivní Myšlenky. Máme mnoho fantazií a věříme, že objekty jsou živé. Piaget nazývá tuto fázi před-operační, protože nejsme schopni použít specifické kognitivní operace. Naučíme se mluvit a porozumíme, že slova, obrázky a gesta jsou symboly něčeho jiného. Když malujeme naši rodinu nezáleží nám příliš přesném zachycení, ale spíše na jejich symbolickém významu. Milujeme předstírat, což nám umožní prožít zkušenost z něčeho nového a mnoho se z ní naučit.
Kolem věku 4 let, většina z nás bude velmi zvídavá a bude se ptát na mnoho otázek – chceme vědět úplně vše. Můžeme to nazývat zrození primitivního logického myšlení. Piaget to nazýval „intuitivní věk“ protože zatímco si uvědomíme, že máme velké množství znalostí, nemáme tušení, jak jsme je získali. Naše myšlení je, v této fázi, stále výrazně egocentrické. Myslíme si, že ostatní vidí svět, tak jako my a představa, že je to jinak, je nám cizí.
Konkrétní operační fáze (Věk 7 – 11)
Nakonec objevíme logiku a rozvineme si schopnost zvládat konkrétní kognitivní operace jako řazení objektů do konkrétního pořadí. Jedním z příkladů muže být induktivní usuzování: pokud vidíme někoho, kdo konzumuje sladkost a směje se, můžeme z toho usoudit, že konzumace sladkého pokrmu spouští štěstí a dobré pocity. Nyní také rozumíme pojmu „konzervace“. Rozumíme, že pokud nalijeme pomerančový džus z normální sklenice do vyšší, množství zůstane stejné. Naše mladší sestra sáhne po vyšší sklenici přesvědčená o tom, že obsahuje více. Na základě stejné logiky můžeme porozumět, že pokud 3+5 = 8, pak 8-3 = 5.
Naše mozky se naučí reorganizovat myšlenky, také klasifikovat a stavět konkrétní operační mentální struktury. Například, nyní víme, že můžeme invertovat nějaký pohyb tím, že provedeme pohyb opačného charakteru. Vzrušení našimi novými mentálními schopnostmi je ihned aplikujeme, a to zejména v konverzacích, aktivitách, nebo když se učíme psát anebo také ve škole. Tyto aktivity nám nabídnou okno skrze, které uvidíme sami sebe a mnoho si z toho vezeme, zejména porozumění, toho kdo vlastně jsme. Začneme rozumět, že naše myšlenky a pocity jsou unikátní a nenáleží nezbytně ostatním. Což znamená, že se naučíme vidět život skrze oči někoho jiného.
Formální operační fáze (Věk 12 a více)
Poté co se z nás stanou teenageři začneme být formálně operační. Nyní máme schopnost „myslet více racionálně o abstraktních konceptech a hypotetických událostech“. Naše pokročilé kognitivní schopnosti nám umožňují porozumět abstraktním konceptům jako úspěch anebo selhání, láska nebo nenávist. Nyní si také myslíme, že víme, proč se lidé chovají způsobem, kterým se chovají, což v nás může rozvinout soucit. Náš mozek je schopný používat deduktivní usuzování, což znamená, že jsme schopni srovnat dvě skutečnosti a dovést je k obecné pravdě. Naše nová mentální dovednost nám umožňuje plánovat náš život systematicky a prioritizovat naše potřeby před našimi touhami. Můžeme dokonce pracovat s předpoklady o událostech, které nemají nezbytnou spojitost s realitou; filozofovat, a třeba myslet o myšlení samém.
Naše nově objevená identita dává vzniknout altruistickým myšlenkám, což stojí jako kontrast vedle přechozího egocentrického mindsetu; a někteří začnou vidět imaginární publikum, které sleduje každý jejich pohyb a v závislosti na tom začneme ladit nuance našeho konání a přesvědčení, tak abychom s tímto publikem harmonizovali. Piaget věřil v celoživotní vzdělávání, ale trval na tom, že formální operační fáze je finální fáze našeho kognitivního vývoje.
Background
Jean Piagetovo velkým zájem byly zvířata, a publikoval jeho první vědeckou práci na téma albínských vrabců v 1907, kdy byl pouze 11 let starý. V roce 1920 začal pracovat na standardizovaných testech inteligence. Uvědomil si, že mladší děti konzistentně chybují ve věcech, se kterými starší děti nemají žádnou obtíž. Uzavřel s tím, že tyto děti rozdíleného věku musí myslet rozdílně a strávil zbytek svého života studiem jejich intelektuálního rozvoje.
Source
Transcript